Je investice do zlata výhodná?

Zlato je již celá staletí považováno za bezpečný přístav, tedy vhodný nástroj pro uchování hodnoty majetku. A to platí dvojnásob v dobách hospodářské krize, tedy ve chvílích, kdy padají ceny akcií či nemovitostí. V současné době se však ekonomice daří, finanční trhy ze z klopýtnutí na počátku roku kvůli obavám z vývoje v Číně či nedávno po referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie rychle otřepaly a nehroutí se. Investoři zatím do tradičních bezpečných přístavů neutíkají. Tak proč by měla být vhodná doba pro investování do zlata?

Jedním důvodem může být paradoxně právě skutečnost, že akciím i dluhopisů se daří již delší dobu. Akciové trhy rostou již od března 2009, tedy více než sedm let. To je dobrá zpráva pro ty, kteří do akcií investovali před sedmi lety, ale z dnešního pohledu jsou akcie již drahé a růstový potenciál velmi limitovaný. Stejná je situace na trhu dluhopisů a předražené se dnes jeví i nemovitosti. Ty pražské se meziročně nabízejí o pětinu dráže. Cena zlata zůstává stabilní již několik let a od začátku letošního roku připsalo zhodnocení zhruba 25 procent.

Nepřítel jménem inflace a jistota v investičním zlatě

Jedna z hlavních výhod komodit, zvláště pak zlata, je ta, že si uchovávají svou hodnotu i v dobách inflace. Na rozdíl od peněz. Pro příklad nemusíme jít přílišdaleko a už vůbec ne za hranice. Stačí se podívat, jak se změnila hodnota peněz u nás za posledních 25 let. Začátek velkých změn logicky přinesl rok 1990, přičemž největším šokem byl rok 1991, kdy míra inflace dosáhla 56,6 %. Další šok přišel o dva roky později.

To se míra inflace přehoupla přes 20 %. Výsledek? Můžete si to snadno spočítat sami. Na internetu jsou volně přístupné kalkulačky k výpočtu inflace. Propočet je jednoduchý. A nepříznivý pro ty, kdo si spořili 100 000 korun, na to byste v roce 2015 potřebovali už 529 084 korun. Jak je to možné? Průměrná meziroční inflace mezi zadanými léty, tedy za posledních 25 let, dosáhla hodnoty 6,62 %.

Můžeme se však na problém podívat i z druhé strany. Uložili jste si v roce 1989 půl milionu korun, abyste se zabezpečili na stáří, případně jste šetřili pro své potomky? Nejspíše vás nepotěší, že jste se poněkud zmýlili a že z původně nadstandardně vyhlížejícího majetku si dnes nakoupíte věci v hodnotě maximálně 100 000 Kč.

Cena zlata a ,,Divoká sedmdesátá,,

Uvedený příklad ukazuje, že finance nejsou tou správnou jistotou. Tím se dostáváme zpět k investičnímu zlatu. Jeho cena si od roku 1971, kdy americký prezident Richard Nixon ukončil takzvaný „zlatý standard“, který fixoval cenu zlata na 35 dolarech za trojskou unci, prošla vzestupy i pády. Nejdivočejší byla právě 70. léta minulého století. Obavy z inflace kvůli růstu cen ropy vyhnaly do roku 1980 cenu zlata na 850 dolarů. To představuje růst o 2300 procent během devíti let. Následovala ale stagnace, pokles se zastavil až v roce 1999 na 251 dolarech, na podobnou hodnotu se zlato vrátilo ještě o dva roky později. Poté ale již přišel desetiletý růst až na 1920 dolarů. Tedy zhodnocení o více než 600 procent.

Je investice do zlata skutečně vhodná investice?

Navzdory zmíněným cenovým vrcholům před pěti a šestatřiceti lety má investiční zlato dlouhodobou tendenci udržovat hodnotu. Další výhodou hovořící pro investování do zlata je skutečnost, že jde o univerzálně uznávanou investici, která – na rozdíl například od dluhopisů, akcií i nemovitostí – není náchylná a citlivá na politiku. Politický chaos může lokálně trhy paralyzovat. Za příklad z nedávné minulosti může posloužit Rusko poté, co se dostalo do mezinárodní izolace. Ta vedla k ekonomickému propadu, klesla hodnota ruské měny, akciového trhu i vládních dluhopisů. Investičnímu zlatu obdobné riziko nehrozí. 100 000 korun, na to byste v roce 2015 potřebovali už 529 084 korun. Jak je to možné? Průměrná meziročníinflace mezi zadanými léty, tedy za posledních 25 let, dosáhla hodnoty 6,62 %.